Říjen 2008

Sběratelé kostí FanFiction By- Jana- Všechno dobře dopadne 3

31. října 2008 v 9:37 | Booth&Brennan |  FF by Jana
Sběratelé kostí FanFiction By- Jana- Všechno dobře dopadne 3

3.kapitola
Po hodině se Temperance vrátila zpět na chodbu. Seeley o ní nevěděl. Seděl na židli, měl skloněnou hlavu a v rukou mačkal její svetr. Temp nevěděla, že ho má sebou, ale chápala to. Pomalu došla až k němu a položila mu ruku na rameno. "Tak co?" zeptal se jí nedočkavě. "Zaměnili výsledky. Já jsem jen přepracovaná a ve stresu. Musím být týden doma a odpočívat," řekla a usmála se, ale nebyla to ta Kůstka, kterou znal. Byla celá pobledná a smutná, místo toho, aby se radovala, že je zdravá. Určitě byla ráda, ale bylo v tom i něco dalšího. Seeley to teď neřešil, vzal ji do náruče a zatočil se s ní. "To je skvěla zpráva, Kůstko! Ani netušíš jakou mám radost!" "To já taky," řekla smutně a sedla si na židli. Teď mu došlo, že v tom je skutečně něco dalšího. Sedl si vedle ní a pohladil ji po hřbeu ruky. "Kůstko," začal opatrně. "Ty si mi něco neřekla, viď?" Temperance jen nepatrně kývla hlavou. "A nechceš mi to říct?" Mlčela a po tváři se jí skoulela obrovská slza. "Ty výsledky zaměnili s mojí sestrou," řekla po chvilce.
"Sestrou?" nechápal. "Ty nemáš sestru!"
"Mám, Jane Brennanová. Narozena 11.10.1976 v 4.35. Přesně pět minut po mně. Je to moje sestra." "Kůstko, ale jakto?" "Táta mně to neřekl a Russ taky. On to musel vědět, protože si pamatuju, že nás přejmenovávali. Ale já si nic nepamatuju." Seeley ji pevně objal. "Ale nejhorší je, že o ní nic nevím. A ona o mně asi vůbec neví. Mám sestru... Možná už ji dlouho mít nebudu." "Jakto?" "No, ta diagnóza co mi předtím zdělili po telefonu, je její. Když jim přišli výsledky, tak nám zavolali, co nám je. Jenže to přehodili. Brennanová jako Brennanová. Takže ona možná umře." "Ne, neumře, Kůstko! Vyléčí se!" "Boothe, ale jak ji poznáme?" odbočila od tématu a konečně přestala plakat. "Já myslím, že úplně snadno!" Temperance se podívala tím směrem, kam se koukal Seeley a uviděla ženu v jejím věku. Byla dlouhá a hubená. Měla středně dlouhé tmavě hnědé vlasy a modrozelené oči. Byla úplně stejná jako ona. "To je..." "Vypadá to tak. Počkej já se jdu zeptat, ano? A přivedu ji sem." "Jo, ale nic jí prosím neříkej. Chci jí to říct sama." "Neboj," řekl a povzbudivě se usmál.

"Dobrý den," pozdravil Jane Seeley. "Dobrý den, vy jste doktor?" "Ne, to nejsem. Jmenuju se Seeley Booth, a vy jste slečna nebo paní Jane Brennanová?" "Ano, slečna, ale jak to víte?" "Pojďte se mnou a uvidíte." "Kam?" "Támhle," řekl a ukázal na asi deset metrů vzdálenou Temperance. Jen co ji Jane zahlédla, zamotala se jí hlava a nebýt Boothovi včasné reakce, upadla by na zem. Jakmile to Tempy zahlédla, rozeběhla se k nim. Jane se pomalu vzpamatovávala, ale Seeley ji radši pro jistotu ještě podpíral. Všichni tři pomalu došli k židlím, kde předtím seděla Tempy. Seeley je nechal o samotě a šel si sednout o něco dál. "Jakto, že jsme stejné?" zeptala se opatrně Jane. "Protože jsme sestry." "Já nemám sestru." "To jsem si taky myslela, ale je to tak." "To není pravda, moji rodiče zemřeli, když jsem se narodila. Máma při porodu a táta při bouračce." "Jane, je mi to líto, Musíš mi věřit. Já jsem se celou historii svého dětství dozvěděla asi před dvěma lety. A dnes jsem zjistila, že není celá. Že má ještě sestru a nejenom bratra." "Takže já mám ještě bratra?" "Ano, ale ten je i s naším otcem ve vězení." "A co matka?" "Ta zemřela. Ale to už je dlouho. Kde jsi vyrůstala?" "V jedné náhradní rodině. Tam mi řekli to, co jsem ti předtím říkala." "Teď musíš jít na vyšetření." "Ano, ale to počká. Vyprávěj mi, prosím, o naší rodině." "Dnes ne, ale jestli chceš, můžeme se někdy sejít a popovídat si." "Tak jo. Budu moc ráda!" Zadívaly se navzájem do očí a po chvilce váhání se objaly. "Slečno Brennanová?" ozvala se zdravotní sestra. "Ano?" řekli obě najednou. Sestra jen vyděšeně koukala a pak vykoktala. "Která z vás je Jane?" "Já." "Vy si tu poležíte. Ještě jste nebyla na vyšetření, ale je jisté, že minimálně jednu noc tu budete. A vy, slečno Temperance Brennanová, běžte domů a minimálně týden nic nedělejte. Ale on vás jistě pan doktor již informoval." "Ano, až moc." Sestra se usmála a odešla. "Já tady, ale nemám žádné věci," vzpomněla si Jane. "Myslím, že ti to bude akorát," řekla Tempy a podala jí svou tašku s oblečením. "Děkuju. Proč tu máš věci?" "Já jsem tu původně měla být místo tebe. Ale po mém vyšetření zjistili, že nám prohodili výsledky a tam jsem se taky dozvěděla o tobě." "Aha." "Tady máš mojí vizitku. Určitě zavolej jak dopadlo vyšetření. A když se budeš chtít někdy sejít, tak se klidně ozvi. Já teď stejně budu trčet doma." "Tak dobře," řekla a překvapeně se na ni podívala. "Ty jsi antropoložka?" "Ano," usmála se Temperance. "Promiň, já už budu muset jít. Booth na mě čeká. Brzo se uzdrav! A zavolej mi. Ahoj!" "Jsem ráda, že jsem tě poznala! Ahoj."



Foto týdne 20.-26. října 2008

29. října 2008 v 16:13 | Booth&Brennan |  Foto týdne
David ve filmu- The Crow (Vrána), teda co vlastně filmu, hororu.
Má tam zajímavou postavu, hraje démona.

Celkem mě pobavily jeho výrazy.:D

S pozdním vysílacím časem Bones NIC NENADĚLÁME!

27. října 2008 v 14:33 | Mia&Luci |  Ostatní záležitosti

K úvodnímu titulku článku by nejspíš bylo potřeba uvést i označení "nevyhovující". Protože nejspíš se najde málokdo,komu by nynější vysílací čas Bones vyhovoval.
Určitě se každému z vás stalo,že jste u Bones usnuli,nebo třeba usínali druhý den ve škole.Samozřejmě pokud se vůbec na Bones v tomto nevhodném pozdním vysílacím čase chcete,nebo dokonce smíte dívat.
První a druhou sérii už jste zřejmě asi viděli,a třeba to mnozí z vás řeší tak,že se na ni jednoduše znova nekouká,a čeká na třetí sérii. Jestli si však myslíte,že třetí série bude mít vysílací čas lepší,tak se mýlíte.
No,sami se podívejte,jak reagovala Prima na můj dotaz,jestli třetí série bude vysílána v nějakém přijatelnějším čase :
Sběratelé kostí 3 - vysílací čas zatím není znám, ale určitě to nebude před 22. hodinou - mnoho rodičů si stěžuje k Radě pro rozhlasové a TV vysílání na vysílání pořadů, které by mohly negativně ovlivnit mravní či duševní vývoj dětí a mládeže

A co k tomu dodat? Snad jen,že s Primou a vysílacím časem je to jako na horské dráze..
Budu moc ráda,když napíšete váš názor do komentářů..



Bones/ The X Files- Společné scény

27. října 2008 v 10:39 | Booth&Brennan |  Extra

Tady jsou nějaké spol. scény ze seriálu Akta X a Bones...snad se vám to bude líbit.:))

Special thanks- aebox- www.flickr.com



4x09 The Con Man in the Meth Lab photos

25. října 2008 v 12:57 | Booth&Brennan |  Obrázky z epizod
Je to zvláštní...že má Booth bratra....ke všemu si ani nejsou pořádně podobný...:D Ale asi nejvíc mě štve, že si něco začne s Kůstkou...ale aspoň zas uvidíme nějakou show...:DJe pěkné, dívat se, jak na sebe navzájem B&B žárlí...

HiRes 4x09 - The Con Man in the Meth Lab by Bones Picture Archive.

:D:D Nevim proč, ale tahle fotka se mi líbí..:))
HiRes 4x09 - The Con Man in the Meth Lab by Bones Picture Archive.

Tohle by byla tak překráááááásnááá fotka, kdyby tam místo Jareda byl Booth!!:((

HiRes 4x09 - The Con Man in the Meth Lab by Bones Picture Archive.

HiRes 4x09 - The Con Man in the Meth Lab by Bones Picture Archive.

Všimněte si rukou Cam a Kůstky...:D
HiRes 4x09 - The Con Man in the Meth Lab by Bones Picture Archive.

HiRes 4x09 - The Con Man in the Meth Lab by Bones Picture Archive.

No to je dvojka:D Bratři Boothovi...
Si tak řikám...Kůstka by vlastně každýho z nich mohla oslovit "Boothe..."
HiRes 4x09 - The Con Man in the Meth Lab by Bones Picture Archive.

Bones FF By Danuska- Život za stěnami duše (6. část)

25. října 2008 v 12:50 | Booth&Brennan |  FF by Danushka
Ps: Omlouvám se, ale vůbec nemám na blog čas...:(((

Bones FF By Danuska- Za stěnami duše (6. část)

Po tak dlouhé době v uzavřené místnosti uvítala Brennanová sluneční paprsky s úsměvem. Oba nasedli do auta a ujížděli po klidné dálnici.
"Boothe, kam to vlastně jedeme?" zeptala se Brennanová a vyhlížela z okna.
"Volal mi jeden bývalý kolega. Našli stehenní kosti v Everglades. Jejich koroner se domnívá, že jde o muže kolem 50 let. Víc mi toho zatím nevypověděl."
"Teda, konečně nějaký případ. Po včerejším večeru se potřebuju dostat do nálady. A nejvíc se odreaguju zrovna v práci. Říkal jsi v Everglades? Tam jezdíme nějak často nezdá se ti?" přerušila sama sebe a očekávala odpověď.
"Cože jsi říkala?" probudil se ze snění Booth.
"Jak dlouho už mě nevnímáš? Já se tu s tebou bavím a ty spíš. Neměla bych řídit?"
"Co? Ne. "
"Stalo se něco? Ty opravdu spíš."
"Ne jenom nad něčím přemýšlím."
"Nepřemýšlej, od toho jsem tu já."
"Jo jasně. Ještě bych se ti měl o něčem zmínit. Nebudeš ráda, ale musím ti to říct, než tam dojedeme." přiznal se Booth.
"Naháníš mi kachní kůži."
"Husí, Kůstko, husí kůži." smál se Booth. Brennanová se často snažila používat přísloví a různá pořekadla ale obvykle ji to nevyšlo a komolila nebo zaměňovala věty a slova dohromady.
"No - víš, ten kolega co mi volal ----."
"No? Kdo to je? Znám ho?" vyzvídala energicky.
"Znáš. Dobře."
"Netvař se takhle. Snad to nemůže být tak hrozné. Ale stejně by mě zajíma--." Brennanová se zarazila.
"Napovím ti to jednou větou. V přístavu teď zase kotví loď se kterou máš něco společného."
"Temperance." špitla. "Prosím, řekni, že si jenom děláš legraci. Řekni že to není Tim Sullivan."
"Chce tě vidět."
"Ale já jeho ne, copak to nechápe? Nenaznačila jsem mu to dost důrazně? Tvrdil, že se už nevrátí. Můžu jen doufat, že ho nikde nepotkám."
"Doufáš marně. Pokud se dostal zpátky k FBI, tak je to jisté. Potkáš ho na místě činu, protože ten případ bude mít na starosti on."
"Co mám dělat?"
"Ignoruj ho."
"To nejde."
"Kůstko, všechno jde, jen se musí chtít. A já vím že ty to dokážeš. Vždycky to zvládneš."
"Když ho budu ignorovat, na nic jiného užmi pak nezbyde energie."
"Jak by ti to spaní v kanceláři nestačilo. Ty nemáš jinou možnost. Prostě ho nevnímej, usmívej se a buď v pohodě. Sleduj svoji práci tak důkladně, jak nejlépe to umíš a zvládneš to s přehledem."
"Díky."
"Už mě uhání dva týdny. Prý sis změnila telefonní číslo a od jisté doby se ti nemůže dovolat."
"To bylo po tom, co no.....to je jedno. A ty už o něm víš tak dlouho? Proč jsi mi to neřekl dřív?"
"Kůstko, uklidni se. Chováš se jako malá holka. Nadechni se a poslouchej. Věděl jsem, že takhle zareaguješ, a proto jsem ti to neřekl dřív. V poslední době toho bylo moc a zvláště po té karanténě. Prostě jsem tě tím nechtěl zatěžovat. Nebo ne?"
"Máš pravdu, promiň. Mohl ses ale zmínit."
"Aby jsi se chovala jako před chvílí? Už jsme na místě."
"Tak jo. Musím se psychicky připravit."
"Na co? Neřeknu kdybych pracoval s blonďatou studentkou univerzity v minisukni, ale mít tvůj bojovný život tak se přejmenuju na Nebojsu."
"Dobře, radši už půjdeme."

Oba vystoupili z auta a prodírali se hromadou shromážděných lidí před žlutou policejní páskou. Strážníkovi za ní ukázali průkazy a šli dále. Brennanová udělala pár kroků, když před sebou o pár desítek metrů dál zahlédla povědomou osobu. Zastavila se a chvíli jej pozorovala. Agent Sullivan oblečený v tmavých kalhotách a vestě s obrovským nápisem FBI na zádech se hádal s jedním policistou.
"Kůstko, co je? Vidíš ho někde?"
"Jo. Támhle je." ukázala směrem k Sullivanovi a otočila se tak, aby k němu byla zády a zároveň mohla komunikovat s Boothem.
"Nechce se ti tam jít, co?"
"Tady toho moc nezmůžu. Musím zase jednou zariskovat. Hlavně mi nezačni říkat Nebojso." Boothovi proletěl hlavou nápad, který si netroufl vyslovit, ale věděl že tím Sullivana potopí.
"Začni se hrozně smát, jde totiž sem." začal.
"Co? Jo jasně." kývla a začala se smát.
"Temperance?" přikročil k nim Sully.
"Time, ahoj." pozdravila s úmělým úsměvem. Booth se až podivil kde se ten úsměv vzal.
"No tak já půjdu omrknout tu mrtvolu." řekl Booth a uviděl v očích Brennanové výraz, který napovídal, že není nejlepší nápad, nechávat je v této chvíli o samotě a proto se postavil jen kousek opodál a hlídal ji na každém kroku.
"Co po mě chceš Time?"
"Chtěl jsem tě vidět. Sháním tě už celé týdny. Proč jsi mi nenapsala?"
"Říkal jsi, že se už nevrátíš. Promiň ale mám ještě nějakou práci."
"Počkej Tempi." zarazil ji a chytil za ruku silným stiskem. Brennanová se z něj dlouhou chvíli nemohla vymanit.
"Pusťte mě agente Sullivane. Řekla jsem, že s vámi nechci mluvit. A mimochodem, Temperance mi říkají jen přátelé, pro vás jsem doktorka Brennanová."
"Temperance, počkej přeci. Já vím. Slíbil jsem to. Neodhadoval jsem svůj návrat sem. Donutily mě k tomu jisté nevhodné prostředky. Musel jsem se vrátit."
"Mám práci. Můžete mi laskavě pustit tu ruku?" a škubala s ní jako leklá ryba na souši. Booth ihned postřehl, že se něco děje. Nechal tomu ještě chvíli. Brennanová si umí poradit. Čekal na krok, kterým Sullivan překročí pomyslnou hranici.
"Time, pusť mi tu ruku."
"Tak mi vysvětli, proč se takhle chováš." Sullivan stále nechtěl ruku uvolnit ze železného sevření. Brennanová už cítila, jak ji ruka trne bolestí.
"Kůstko?" vložil se do napínavé debaty Booth. "Potřebuju tě vzadu, je tu nějaký problém? Měl jsem pocit, že se něco děje. "
"Nic se neděje, Boothe, díky. Jen jsem tady agentu Sullivanovi marně vysvětlovala malé nedorozumění, které si očividně špatně vyložil."
"Sorry, Sully. Musím ji od tebe odpoutat dřív, než ji ukousneš ruku. To by mi pak byla k ničemu. Její ruce jsou zlaté." Booth chytil Brennanovou za opačné rameno. Sullyho stisk povolil, ale na její ruce zůstal nabledlý otisk. Držel ji tak pevně, že už ruku ani necítila. Booth ji odvedl pár metrů dál, kde se zastavil u obrovské jámy. Na dně ležely zbytky lidské kostry. Brennanová slezla dolů po žebříku a prohlížela si kostru tak detailně jak to jen dokázala.
"Dlouhý den." povzdychla si.
"Co ti chtěl? Ukaž tu ruku."
"Koho myslíš? Muže se silným stiskem, ale malou inteligencí?"
"Jak přesná definice. A proč jsi mu vykala?"
"Jen tak na efekt. Asi si myslel, že přiběhnu jako pes, když na mě zapíská."
"Že by byl Sully až tak naivní?"
"Říkala jsem si to samé. Ještě, že jsi tam přišel. Musela bych ho praštit a pak by to všichni viděli." smála se Brennanová.
"Konec ohledně Sullyho. Co mi můžeš říct o naší oběti?"
"Můž, běloch, tipuju tak 55 let, začínající známka artritídy, víc ti řeknu v laboratoři."
"Nedá se říct že bys mi toho prozradila dost."
"U starších obětí toho moc nezjistíš. Potřebuju ty ostatky dopravit do ústavu. Vstříc nebezpečí v podobě mladého statného agenta FBI Tima Sullivana. Znovu...."
"Blíží se začátek pohádky o odmítnutém federálovi a silné a bojovné soudní antropoložce."
"Z antropologického hlediska je tohle jen hloupý výmysl zakomponovaný do podoby reality."
"Musím si jít zavolat."odsekl.
"Děkuji ti za poslouchání."
"Kůstko, tebe já poslouchám vždycky, ale teď si musím jít něco zařídit. Běž si vyřešit věci ohledně převozu."


Bones podložka pod myš

21. října 2008 v 16:10 | Booth&Brennan |  Novinky
Pěkná:)

Souboj blogů

21. října 2008 v 15:36 | Booth&Brennan |  Novinky
Tahle zpráva se mě až zas tak netýká, ale ráda bych aby se v hlasování zůčastnili všichni.:) Blog sberatele-bones pořádá soutěž o nej českou internetovou stránku o Bones.
Píšu to sem hlavně z toho důvodu, protože vaše oblíbené blogy a weby potřebjí hlasy.;) A takováhle soutěž by neměla být přehlédnutelná.

Určitě by bylo zajímavé, udělat v budoucnosti anketu o nej Bones web, ve které by se účastily všechny weby.
Třeba by se mohlo soutěžit na 3 části. 1. souzěž- nej desing, 2.- nej články, styl vedení blogu atd... a 3.- oblíbenost... prostě takový komplet se závěrečným vyhodnocením.
Ale tohle je opět pouze představa ... :)))

Nastupuje 2. řada

21. října 2008 v 15:24 | Booth&Brennan |  Novinky
Dny letí...a seznam odvysílaných epizod na Primě se taky krátí. Sotva jsem to byla schopná zaregistrovat.:)
Je za námi 1. řada a mě zajímá, jak vás zaujala, čím si myslíte, že by šla nejlépe definovat..co nám přinesla, jaké epizody se vám v ní líbily... atd. Pište všechno!:)
Vím, Prima sice Bones opakuje už po 3. (co se týče 1. a 2. řady), ale prostor pro názor je tu vždycky.;) Ráda bych tohle téma odbyla, abychom se dostali i na 2. řadu...ale do jejího vysílání ještě nějaký kus času zbývá....tak se pořádně rozepište!
Nejlepší teorie a názory odměním bannerem, nebo ikonkama.Tak snad ta snaha nebude tolik
marná a váš čas zbytečný.:))



4x08 - The Scull in the Sculpture

19. října 2008 v 20:38 | Booth&Brennan |  Obrázky z epizod
2x08 Lebka v soše

bones_sc-24_8563 by Bones Picture Archive.

bones_sc-24_8322 by Bones Picture Archive.

bones_sc-15_7622 by Bones Picture Archive.

bones-403_sc-3_0033 by Bones Picture Archive.

Foto týdne 13.-19. října 2008

19. října 2008 v 18:12 | Booth&Brennan |  Foto týdne
Tahle fotka Davida/Angela je překrásná...:))

Missing Temperance Brennan

17. října 2008 v 16:18 | Booth&Brennan |  Videa

:: New vzhled ::

17. října 2008 v 15:38 | Booth&Brennan |  Tato stránka
Nebudeme si nic nalhávat, ten předešlí desing nebyl nic moc...ani se moc k sobě barvy nehodily...A menu bylo pět nepřehledné.Takže jsem opět pracovala v Photofiltru a udělalá new desing.
Doufám, že se bude líbit...a taky, že tu vydrží o něco déle:))
Možná se vám nějaké články nebudou zobrazovat, nebo alespoň písmo v FF, ale to časem napravím...:)) Taky se nedivte, když se vám nevejdou nějaké obrázky nacelou obrazovku...ty rozměry stránky nejsou totiž zrovna velké.:)
Kdyby něco, pište do návštěvky...:)Taky budu ráda za vaše komenty k desingu...DÍK!!!:)))))

Mi@ & Lucíí

Sběratelé kostí FanFiction By- Jana- Všechno dobře dopadne 2

16. října 2008 v 17:19 | Booth&Brennan |  FF by Jana
VŠECHNO DOBŘE DOPADNE- 2. ČÁST

2.kapitola

Když Temperance přišla už pouze v noční košili do ložnice, uviděla Seeleyho jak leží na její posteli. V jedné ruce držel jejich společnou fotku a v druhé její svetr, který našel pohozený na židli. Nevšiml si, že tam Temp přišla. Sedl si a zabořil hlavu do jejího svetru. Ucátil známou vůni jejího parfému. Když si uvědmil, že už ho možná nikdy neucítí, vtrhly mu do očí slzy. Zvedl hlavu ateprve teď si všiml, že Temperance stojí ve dveřích. Přišla k němu a setřela mu slzy, ketré pomalu dopadaly na její svetr. Sama taky zase brečela. Nikdy ho takhle neviděla. "Klidně si ten svetr nechej!" "To přece nemůžu." "Vem si ho! K čemu mi bude svetr, když už třeba nebudu žít?"Kůstko, ty to zvládneš! Ne, my to zvládneme! Spolu," přesvědčoval ji. "Jo, všechno dobře dopadne," řekla a sedla si vedle něho na postel. "Já se jdu taky osprchovat, můžu?" "No jasně. Ale v čem budeš spát?" "V triku. Nemám na vybranou," usmál se na ni. "Tak dobře. Chvilku počkej najdu ti ručník," řekla a začala prohrabávat skříň. Když ho našla, Seeley se šel sprchovat a ona šla ještě najít peřiny, aby měl v čem spát.Když se Seeley osprchoval, vrátil se zpět za Temperance do ložnice, aby zjistil, kde může spát. "No, můžeš jít vedle do pokoje pro hosty, nebo do obýváku na pohovku a nebo zůstat tady u mě." "A co by si chtěla ty?" "Jestli ti to nevadí, můžeš spát tady," ukázala na druhou půlku manželské postele. "Moc rád!" "Pojď ke mně," zašeptal Seeley když leželi v posteli a Temperance už po několikáté za den plakala. On to chápal. Kdyby byl sám taky by plakal, ale teď jí chtěl dodat odvahu. Držel se statečně, až na pár chvil kdy to už skutečně nezvládal. Nedokázal si představit, že by jeho Kůstka měla umřít. Temperance silehal blíž k němu a chytla ho za ruku. On jí opatrně vzal její hlavu do svých dlaní a položil si ji na hrudník. Jednou rukou ji hladil ve vlasech a druhou ji tiskl ruku. Slyšela tlukot jeho srdce a to ji uklidňilo a později i uspalo. Seeley se natáhl pro její svetr a znovu si k němu přivoněl. Zalila ho vlna vzpomínek. Jak měli na starost malého Andyho, jak se spolu museli políbit, jak si navzájem zachránili životy, jak se spolu smály, jak se hádali... Zavřel oči a pomalu usínal.

19.7.2008
Temperance se ráno probudila ve stejné pozici, jako když usínala. Opatrně vytáhla svou ruku z Boothovi a strčila mu do ní svetr. Potichu jako myška se vyplížila z ložnice. Šla uchystat snídani a přestrojit se. Když už byla se vším hotová, vešla do koupelny a zavřela za sebou dveře. V slzách se zhroutila k zemi. Ležela uprostřed koupelny na podlaze a zase plakala. Celou dobu co tamležela, přemýšlela o tom jaké to bude, když už Bootha nikdy neuvidí. Seeley se mezitím probral, ale zaskočilo ho, že tam Temp není. Vstal a šel se podívat do kuchyně. Našel pouze přichystanou snídani. "Kůstko? Kde jsi?" volal. Tempy ho zaslechla, ale nechtěla, aby jí takhle zase viděl. Sama věděla, že ji dříve nebo později najde, ale každá chvilka pro ni byla dobrá. Vůbec se jí nechtělo vstávat a už vůbec ne přestat brečet. Proto mlčela a čekala až ji najde. Seeleyho asi po dvou minutách napadlo, že by mohla být v koupelně. Otevřel dveře a hned ji zahlédl. Posadil se vedle ní a natáhl k ní ruce. Temperance neváhala ani chviličku, klekla si a nechala se jím obejmout."Kůstko, pojď. Půjdeme si sednout vedle. Tady od té podlahy akorá nastydneš." "Myslíš, že mi záleží na nějaké chřipce, když možná umřu?" "Kůstko, tohle neříkej! To není pravda! Ty neumřeš! Slyšíš? Neumřeš!" opakoval jí už po několikáté Seeley. Vzal ji do náruče a odnesl do ložnice. Položil ji na postel a sedl si vedle ní. Hladil ji po vlasech a stále se jí bezúspěšně snažilpřesvědčit, že všechno bude v pořádku. "Kůstko, pojď, bude skoro deset hodin a měli jsme tam být už v devět. "No jo. Už jdu," řekla, ale nadšeně to neznělo. Nebylo se čemu divit, protožeprávě odjížděla do nemocnice. Rozhlédla se po místnosti, vzala tašku, kterou ji Seeley hned vytrhl z ruky, a odešla společně s ním k výtahu. Když vystoupili před nemocnicí, Seeley chytil Temperance za ramena. Takto došli až do čtvrtého patra nemocnice. Nechtěli jet výtahem, protože takhle to zabralo víc času a tím pádem spolu mohli být o něco déle. Na chodbě je zahlédla sestra. "Dobrý den, někoho hledáte?" "Ano, jmenuju se Temperance Brennanová a měla jsem sem dnes dojít na vyštření. Jenže nevím kam přesně mám jít." "Tady jste správně. Už jsme mysleli, že nedorazíte. Pojďte za mnou. Váš přítel vám věci pohlídá a počká tu na vás, že?" "Ano, jistě," řekl zmateně. Ale neměl chuť sestře vysvětlovat, že jsou parťáci, tak ji nechal při jejích domněnkách. Temperance se vydala společně se setrou na předběžné vyšetření, podle kterého poznají, zda bude operace nutná.


Bones Season 3 promo photo

14. října 2008 v 16:31 | Booth&Brennan |  Fotky
HQ Season 3 Promo Image by Bones Picture Archive.

A jako bonus 3 ikonky..jsou fakt pěkný:))

Bones FF By Danuska-Život za stěnami duše (5. část)

13. října 2008 v 16:31 | Booth&Brennan |  FF by Danushka
Bones FF By Danuska-Život za stěnami duše (5. část)

Booth vešel do místnosti hned za Brennanovou a sedl si naproti ní vedle Zaca s limonádou. Ten už taky usínal. Hodgins se někam ztratil. Brennanová tipovala, že asi za Angellou, která byla rozladěná. Později je záhledla někde na chodbě ruku v ruce.
"Kde je Camille? V papírech?" ptal se Zac.
"Jo a nechce taky nikoho vidět. Ty dvě se proti mě spikly a vyhodily mě z kanceláře, abych je nemohl poslouchat." ukazoval Booth na Kůstku. Zac si mezitím lehl na stůl na založené ruce a pozoroval rozrůstající se hádku.
"Já jsem tě nikam nevyhazovala, to Camilla." bránila se.
"Nezapírej.Vaše dívčí rozhovory mě opravdu nezajímají." smál se. Temperance ho, ale nevnímala. Sledovala Zaca který mezitím usnul na stole. Booth s ním zatřásl. Zac leknutím spadl ze židle.
"Co se děje...Co? A Boothe, já jsem spal." řekl rozčileně a sápal se zpátky ke stolu.
"Toho jsem si všiml. Nechceš si jít lehnout dozadu? Je tam prý jedna postel navíc ne?"
"ÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ," zívnul si Zac. "Jdu si lehnout tak dobrou noc."
"Dobrou." zavolali stejným hlasem Booth a Brennanová. Oba ho pozorovali než se doplahočil za roh. Vypadal jsko mumie která právě slezla Brennanové ze stolu. Bylo kolem 23:00. V šatně začal najednou do ticha zvonit telefon. Ten jako by všechny až na Angellu s Hodginsem probral. Ti dva spali jako batolata navzájem opření o sebe. Brennanová šla k telefonu a zvedla sluchátko.
"Brennanová." představila se a Booth vnímal její změnu výrazu. Najednou, jako by ji spadl kámen ze srdce a na tváři se ji objevil nejkrásnější úsměv dnešního dne. Chvíli ještě promlouvala s osobou na druhém konci a když hovor ukončila vypadala nadmíru spokojeně. Booth si jednu chvíli myslel že ji přes sluchátko píchli nějakou drogu.
"Stalo se něco?"
"Vlastně jo. Jdeme na procházku? " zeptala se s úsměvem.
"Cože? Víš jak jsem uplahočený?"
"A kdo tady mluvil o procházce po ústavu?"
"No ty......Fakt?"A Booth se začal také usmívat. Uvědomil si, že po hodinách a hodinách strávených tady se konečně dostane ven.
"Prý už to není nebezpečné. Ale vidím že všichni právě usli. Myslím že není dobré je teď budit." a rozhlížela se okolo sebe.
"Nevadí. Necháme je spát. Něco mě napadlo. Uděláme to takhle. Zajedeme domů, umyjeme se a aspoň chvíli se vyspíš. Ve 4 hodiny se tu sejdeme a zajedeme koupit něco k jídlu. Myslím že to bude pro ostatní skvělé překvapení."
"Fajn, zní to skvěle." pokývala. Oba se pustili do plánu. Boothovi to někdy myslelo až moc ale Brennanová byla s jeho návrhem spokojená. Hlavně, že je už konečně po karanténě.
Netrvalo dlouho a Brennanová už stála ve tmě pouze se světlem pouliční lampy u vchodu do Jeffersonova ústavu a čekala na Bootha. Ten si dal načas a přijel o deset minut později.
"Kde si byl? Ty ses snad v té vaně topil."
"Promiň, musel jsem ještě něco zařídit."
"Jako vždycky."
"Jak dlouho jsi spala?"zeptal se.
"3 hodiny a to jsem se 2x vzbudila." a bylo to na ni znát. Oči které byly zarudlé a plné slz lemovaly tmavé kruhy. Ještě pár minut zívala až usla v autě. Booth jel opatrně aby ji nevzbudil, protože věděl že by pak byla nedospaná a protivná. Takovou už ji znal. A proto jel pomalu, jako by vezl poklad.Nakoupil jídlo a když dojel k ústavu, zjistil že nemůže Temperance probudit. Vzal ji do náruče společně s jídlem a odnesl ji do její kanceláře, aby ji uložil na pohovku, na které ještě ráno spal on. Brennanová se probrala až ráno kolem 8. hodiny se všemi ostatními, kdy už byl ústav celkem přeplněný lidmi. Posadila se a s velkým údivem sledovala místnost ve které se náhle ocitla. Snažila si vybavit kde byla včera večer ale jediné na co přišla bylo, že jela s Boothem pro jídlo. To je poslední co si pamatuje. A tak její mysl zaplnila otázka: Kde jsem se tu vzala? Zvedla své odpočaté tělo a šla se porozhlídnout po zbytku týmu. Vešla do šaten kde u stolu seděli Booth a Zac a hlasitě hovořili o motorkách, pokud ovšem Brennanová neměla zalehlé uši. To je totiž jediné co postřehla z krátkého rozhovoru dokud ji nepřehlušil Boothův dost hlasitý pozdrav.
"Kůůůůstkoooooo." zavolal na ni hlasitě. Ještě spící doktorka si zakryla uši. Zac se otočil a začal se smát.
"Boothe můžeš na mě přestat křičet? Prosím." zdůraznila poslední slovo. "Bože, já mám hlad. Jaktože jsem tady?" ptala se. To se Zac začal smát ještě víc. Brennanová na něj vrhla jeden z vražedných pohledů a Zac zmlknul.
"Teda řeknu ti, ty a to jídlo jste mi v noci dali pěkně zabrat." řekl Booth a sahal do police pro hrnek. Zac se otočil zpátky na něj a výrazem naznačující nechápavost ho sledoval. Brennanová lovila usilovně v hlavě.
"O čem to mluvíš?"
"Usla jsi v autě. Tebe je fakt problém probudit, Brennanová. Nebo spíš batole?" smál se.
"Ty jsi taky včera ráno spal jak poleno nebo jak to ty říkáš a nenazývám tě batoletem." urazila se.
"Ok. Končím. Chceš něco k jídlu? Máš štěstí. Ukořistil jsem pro tebe a Angellu nějaké jídlo, protože Zac a Hodgins se na to vrhli. Taky jsem něco nesl Camille, ale ta ještě spala tak jsem ji to položil na stůl. Představ si že usla na spisech." sděloval ji svůj objev s nadšením.
"Ty jsi ji byl kontrolovat?"
"Jenom trošku. Šel jsem to tu obhlídnout."
"A kde je vůbec Hodgins?" ptala se zvědavě.
Zac byl rychlejší než Booth.
"Angella spala vzadu, tak šel na chvíli za ní. Vlastně se probudil chvíli před vámi."
"Tady máš to jídlo." řekl Booth a posunul k Brennanové krabici s čínským a thajským jídlem. Ta se k tomu vrhla jako vlk.
"Konečně můj žaludek už skučel hladem." Zac i Booth se najednou rozesmáli, když uviděli Brennanovou nacpávající se porcí jídla.
"Chtěl jse ti říct že FBI vyšetřuje smrt Anny Marie, Jamese a Adama Pedresových. Hledáme jejich vraha či vrahy. To ještě sami nevíme."
"Takže měla pravdu?"
"S tou smrtí svých příbuzných? Ano." Najednou se Brennanová otočila k Zacovi.
"Ty už bys tady správně neměl být. Máš dovolenou." mluvila s plnou pusou.
"Já vím. Včera jsem nad tím přemýšlel a uvědomil jsem si, že doma bych si stýskal po práci. Já bych se prostě doma nudil ještě víc než tady."
"Skvěle." řekla.
"Kůstko, pospěš si. Máme další případ."
"Cože? Tak brzy? Nech mě alespoň dojíst tuhle porci."
"Vezmeš si to do auta. Zacu jedeš s námi?"
"Můžu?"zeptal se s radostí v očích. Do jejich radostné chvilky se vložila Brennanová a zatrhla Boothův návrh.
"Někdo tu musí zůstat alespoň do doby než se probudí Hodgins s Angellou. Ještě ti zavolám. Možná příště doktore Addy." smála se a tahala Bootha mimo dosah Zacova dohledu.
"Jistě doktorko." odsouhlasil její příkaz.

Nějaká fota navíc (3. + 4. řada)

13. října 2008 v 16:15 | Booth&Brennan |  Extra
Fotky z flickr.com

3x01
3x01 - The Widows Son in the Windshield by Bones Picture Archive.

3x05
3x05 - The Mummy in the Maze by Bones Picture Archive.

3x05 - The Mummy in the Maze by Bones Picture Archive.

Zack je neeeeeej :D:D:D
3x05 - The Mummy in the Maze by Bones Picture Archive.

3x06

3x07 - The Boy in the Time Capsule by Bones Picture Archive.

3x06 - Intern in the Incinerator by Bones Picture Archive.

3x07
3x07 - The Boy in the Time Capsule by Bones Picture Archive.

3x08

3x08 - The Knight on the Grid by Bones Picture Archive.

3x11
3x11 - The Man in the Mud by Bones Picture Archive.

3x12

3x12 - The Wannabe in the Weeds by Bones Picture Archive.

3x13
B♥♥th and B♥nes= ♥
3x13 - The Verdict in the Story by Bones Picture Archive.


3x13 - The Verdict in the Story by Bones Picture Archive.

4x01/02

4x01/4x02 - Yanks in the U.K. by Bones Picture Archive.

4x01/4x02 - Yanks in the U.K. by Bones Picture Archive.


4x01/4x02 - Yanks in the U.K. by Bones Picture Archive.
4x07
4x07 - The He in the She by Bones Picture Archive.

4x07 - The He in the She by Bones Picture Archive.

βοηες☺


4x07 - The He in the She by Bones Picture Archive.

Nové tváře v Bones

12. října 2008 v 18:23 | Booth&Brennan |  Promo videa
Na tohle video jsem narazila před chvilkou na gilly8bones. Toto video se zaměřuje především na nové tváře v bones...a jde tam převážně o nové náhradníky za Zacka...:) Určitě se podívejte!

Photomontage

12. října 2008 v 13:27 | Booth&Brennan |  :: Ostatní ::
Opět další fotomontáž...:))
Trošku horší kvalita no...ale to se přežije:)

Foto týdne 6.-12. Října 2008

12. října 2008 v 13:21 | Booth&Brennan |  Foto týdne
Mrzí mě, že jsem dlouho nezveřejňovala fota týdne...tak teď zas začnu;)
Krásná fotka :)