Prosinec 2008

Šťastný nový rok 2009!

31. prosince 2008 v 14:38 | Booth&Brennan |  Ostatní záležitosti
Tak a máme tu 31.12.. Pořádně si užijte Silvestra ale rozhodně to nijak nepřehánějte! :D
Chceme Vám samozřejmě popřát jen to nejlepší do nového roku..Prostě Happy new year!! Hodně zdraví,štěstí,lásky,úspěchu,pohody,klidu atd.. ;) A nezapomeňte být i nadále věrní Bones! (Prima již brzy začne vysílat 3.sérii tak se na ni určitě nezapomeňte koukat..)
Takže ještě jednou : Šťastný nový rok přejí Míša s Luckou!!Moc děkujeme za Vaši přízeň a doufáme,že náš blog budete navštěvovat i nadále! :)

Bones 1x13 Žena v zahradě - SLEDUJ

31. prosince 2008 v 12:56 | Booth&Brennan |  Sběratelé kostí SLEDUJ


Hodnocení dílu: ****

Bones 1x12 Smrt Superhrdiny -SLEDUJ

30. prosince 2008 v 14:39 | Booth&Brennan |  Sběratelé kostí SLEDUJ


Hodnocení dílu: ****

Obrázky k dílu 4x12 - Hero in the Hold (ve velkém)

30. prosince 2008 v 12:05 | Booth&Brennan |  Mini-Photoshoots
Díl, ve kterém se znovu objeví Boothův bratr Jared...a nejen to.

HiRes 4x13 - The Hero in the Hold by Bones Picture Archive.


HiRes 4x13 - The Hero in the Hold by Bones Picture Archive.

HiRes 4x13 - The Hero in the Hold by Bones Picture Archive.

HiRes 4x13 - The Hero in the Hold by Bones Picture Archive.

HiRes 4x13 - The Hero in the Hold by Bones Picture Archive.
HiRes 4x13 - The Hero in the Hold by Bones Picture Archive.

HiRes 4x13 - The Hero in the Hold by Bones Picture Archive.

HiRes 4x13 - The Hero in the Hold by Bones Picture Archive.

Bones FF By Danuska-Život za stěnami duše (8. část)

29. prosince 2008 v 15:04 | Booth&Brennan |  FF by Danushka
Bones FF By Danuska- Život Za stěnami duše (8. část)


"Buď opatrný." řekla mu ještě potichu do ucha. To ho ještě více rozesmálo. Došla k autu a až bouchnutí dveří ji probralo z tranzu ve kterém byla dlouhou chvíli uvězněná. Sedla si dovnitř a sledovala své kolegy ja spolu stále energicky rozmlouvají.
"Stačilo ti tohle jako důkaz, že s tebou nechce mluvit?"
"A bude ti tohle stačit jako důkaz, že s tebou nechci mluvit já?" odpověděl Sully a šmátral něco v kapse. Najednou mu pěst vyletěla přímo Boothovi do obličeje. Jenže ten to nečekal a tak se s krvavým obličejem "skácel" k zemi. Brennanová se jen na chvíli otočila dozadu a když se podívala zpátky ležel Booth na zemi a nemohl vstát. Rychle vystřelila z auta a běžela mu na pomoc. Když doběhla, Booth měl celý obličej zalitý krví a Sully nad ním jen tak s úsměvem stál. Brennanová si všimla že má v ruce něco kovového.
"Time, co se to s tebou děje? Jsi normální? Vždyť si ho mohl zabít. Boothe můžeš vstát?" a pomáhala mu na nohy.
"Jo. Sakra. Můj nos. Ty grázle, počkej, až se mi dostaneš pod ruku." Booth sebou škubal a trhal, jenže Brennanová ho držela tak pevně že neměl šanci.
"Boothe, pojď." Booth sebou ale házel dál a jí docházely nápady jak ho uklidnit.
"Můžeš sebou laskavě přestat škubat a konečně mě chvíli poslouchat? Alespoň jednou udělej to co ti říkám."
"Stačilo to říct. A ty si na mně dávej pozor, protože až se příště uvidíme tak odejdeš s obličejem modrým a pomačkaným jako švestka."
"Nevyhrožuj a konečně se prober. Ty nejsi a nikdy nebudeš lepší než já. Možná i proto si mě Temperance vybrala před tebou. Vždycky budeš až ten druhý."
"Moc si nefandi. Můžeš být rád, že tady Kůstka dneska byla, protože ti zachránila obličej. Měl bys ji poděkovat."
"Dobře. Děkuju ti Tempi. Dáš mi tedy aspoň těch 5 minut, když je tvůj ochránce mimo hru?"
"Počkej tady. Hned přijdu. Jdeme Boothe." a tahala jej do auta. Brennanová pod vahou Bootha kulhala a skoro už necítila paty. Posadila ho na sedadlo spolujezdce, protože nebyl schopen řídit a přes krev nic neviděl.
"Počkej tady. Teď je řada na mě." ujistila ho a šla zpátky k Sullymu dostatečně rázným krokem, aby si uvědomil, že tohle už pro ni není jen tak nějaké slovní pošťuchování.
"Na co jsi myslel když ti ta ruka přistála na jeho nose?"
"Na co jsem myslel? Přece na tebe." Brenanové zničehonic vyletěla ruka a zastavila se na Sullyho tváři.


Bones 1x11 Žena v autě -SLEDUJ

29. prosince 2008 v 13:08 | Booth&Brennan |  Sběratelé kostí SLEDUJ


Hodnocení: ****

Foto týdne 22.-28. prosince 2008

29. prosince 2008 v 12:07 | Booth&Brennan |  Foto týdne
Na 1. pohled bych vůbec nepoznala kdo na fotce je!

Jedna z nejlepších scén

27. prosince 2008 v 19:44 | Booth&Brennan |  Extra
Tohle je vážně bombová scéna!!!!
Prostě jsou v ní všichni úžasný. xD Jak se Ange ostýchá bodnout, Zack naopak ani nožem málem nebodne, Kůstka jak ruživě bodá a Cam něco skepticky plácá. xD Prostě super!
Anebo nazačátku Booth: "Hahaha vtipné..." A potom Cam: "Slyším jen samé blablabla." :-D:-D:-D

Knížky Kathy Reichs vydané Nakladatelstvím BB / art

27. prosince 2008 v 14:13 | Booth&Brennan |  Antropologie/Kathy Reichs
Je dobré upozornit, že tyto knížky nejsou jediné v ČR. Tento článek obsahuje pouze knížky vydané Nakladatelstvím BB/ art.


Bones 1x10 Žena z letiště -SLEDUJ

26. prosince 2008 v 11:36 | Booth&Brennan |  Sběratelé kostí SLEDUJ

Hodnocení dílu: *****
Hlášky: Prozatím nejsou k dispozici.
(Chjo, musím ty hlášky dokončit...)

Bones FF By Danuska- Život za stěnami duše (7. část)

26. prosince 2008 v 11:26 | Booth&Brennan |  FF by Danushka
Bones FF By Danuska-Život za stěnami duše (7. část)

Booth odběhl a Brennanová tam zůstala sama stát. Dala na jeho radu a odchytla si prvního pracovníka Jeffersonova ústavu, který kolem ní prošel a motal se okolo jámy. Než si vysoký plavý mladík zapsal instrukce, ohlížela si kostru. Jako by ji něco napovídalo, aby se podívala blíž. Na instikt však nevěřila a tak to nechala na rukou pracovníků jejího týmu. Tajemství ukryté v kostech toho ubohého muže se určitě brzy odhalí. Probrala se ze zamyšlení, které ji v poslední době přepadalo často a šla k autu, kde měla ukrytý laptop určený pro případy jako je tento. Potřebovala se co nejrychleji technicky spojit se Zacem. S pomocí internetové sítě se ji na obrazovce objevila jeho obří střapatá hlava.
"Zacu? "
"A doktorko, zrovna teď jsem vás opravdu nečekal."
"Na to nemám čas Zacu, jak jsi pokročil? "
"Ani o krok. Federální agenti si tělo i všechny důkazy odvezli pryč. Prý tohle není případ určený pro Jeffersonův ústav."
"Hm...., takže o problém méně. Do ústavu ti posílám kostru muže ve věku 55 let, všimla jsem si začínající artritídy, podívej se na to důkladněji. Zpracuj informace a dej mi vědět. Místo nálezu je Everglades. Je už Angella vzhůru?"
"U Angelly nevím ale Hodgins tady před chvílí byl. To jste zase jeli tak daleko?"
"Když tě povolají, tak ti nic jiného nezbývá. No tak jak říká Booth, nastal čas kokrhání. Budu ji potřebovat na hologramy u naší oběti, ale až se najde lebka, což nám bude asi chvíli trvat."
"Lebka se nenašla? Nebo je rozdrcená?"
"Je k nenalezení. Ostatky se našly v obrovské jámě. Agenti to tady musí prozkoumat."
"Jedete zpátky také nebo budete s Boothem prověřovat tu oběť?"
"Ještě jsem s ním nemluvila, zase se mi někam ztratil, takže až se objeví dám vědět, ale pravděpodobně pojedu zpátky do ústavu."
"Ranní ptáče se nám probralo."otočil se Zac někam do dálky.
"Angella?"
"Ano. Někam šla. Tak já se postarám o ostatky a Angella mezitím vykoná potřeby, které ji zajistí, že bude vypadat alespoň trochu k světu a ne jako mrtvola, kterou mi sem posíláte." smál se.
"A co Camilla?"
"Není tady. Odjela něco málo po vás. Asi 30 minut. Ani neřekla kam jede, jenom že ji někdo volal a musí okamžitě a naléhavě odjet."
"Dobře. Dám ti ještě vědět." loučila se Brennanová. Zahlédla totiž kráčejícího Bootha a tak ihned jedním kliknutím ukončila spojení mezi ní a Zacem.
"Hele potřebuju si ve Washingtonu ještě něco vyřídit. Jedeme zpátky nebo máš tady nějakou práci?"
"Všechno už mám vyřešené. Pokud ty něco nepotřebuješ tak můžeme jet zpátky."
"Fajn. Porádíš si pak chvíli beze mně?"
"Není mi deset. Jasně že jo." Najednou se Brennanová zadívala do dálky. Agent Sullivan k nim šel pomalým krokem. V polovině vzdálenosti mezi ním a Brennanovou se zastavil a rozmlouval s vysokou štíhlou policistkou.
"Sully mi snad už nikdy v životě nedá pokoj. Dokonce ani v hrobě a začínám mít pocit, že ho to dokonce náramně baví."
"Však počkej já mu ten úsměv rozházím, že se ještě bude divit."
"Prosím, hlavně se neper."
"A kdo tady mluví o tom, že se budeme prát? Můžeme jít slečno Brennanová?" smál se a nabídl ji rámě. Ta se ho se svým milým úsměvem chopila a oba šli směrem k Sullymu. Booth šel tvrdým, vojenským krokem. Když už od něj byli jen pár metrů, Sully jim skočil do cesty. Brennanová to nečekala a tak sebou trhla. Booth ale věděl, že je nenechá jen tak odejít a tak mu naschvál přišlápl nohu.
"Hups, promiň." omluvil se rýpavě Booth.
"Nemysli si, že jsi u FBI déle, tak že budeš dělat machra. Jen s ní chci chvíli mluvit."
"Cože?"
"A proč se tu s tebou vlastně bavím, vždyť ona je samostatná a svobodná osoba. Jen 5 minut."
"Jen tak pro informaci, ONA má jméno." zdůraznil Booth a pokračoval, "Kůstka teď nemá čas, vyšetřujeme toho mrtvého v jámě a musíme se vrátit do D.C, což není zrovna za rohem."
"Prosím Tempi, jen 5 minut."
"Copak jsi nerozuměl?"
"Mluvím s tebou nebo s ní? Myslel jsem že s ní."
"Máme práci." Brennanová to už dále nemohla poslouchat.
"Time, Seeley má pravdu, musíme se rychle vrátit do ústavu. Mám práci a nebudu skákat, tak jak si pískneš."
"Tak už to není Booth, ale už je to Seeley co? Vidím Boothe, že jsi dosáhl toho, o co jsi usiloval už od té doby, co jsi s ní začal pracovat."
"Jo, máš pravdu Timíku, tobě vždycky trvá takovou dlouhou dobu, než ti něco dojde? Já myslel, že vedení FBI zaměstnává osoby které mají smysl pro logiku, bystré myšlení a rozum, což ty stoprocentně nesplňuješ."
"Nemysli si že mě naštveš."
"Boothe, musíme se vrátit." přesvědčovala ho Brennanová. Začala si dávat za vinu, že se tohle vůbec stalo. Booth se tvářil jako parní kotel, jen vybouchnout a Sully už zatínal pěsti. Rvačka na pracovišti by Boothovi přidělala jenom starosti. Ten se během dlouhého, kritického a nesmyslného proslovu Sullyho o tom jaký je Booth idiot otočil k Brennanové.
"Kůstko, byla bys tak laskavá a šla si sednout do auta?"
"Proč?"
"Chci abys tohle sledovala jenom z povzdálí. Nechci aby se ti něco stalo. Sullyho znáš moc dobře a víš jaký dokáže být. Běž prosím do auta."
"Sice nevím, co chceš udělat ale nelíbí se mi to a nesouhlasím s tím. Vím, jaký Sully je ale nepřidělávej si kvůli mě problémy. Víš moc dobře co z toho potom vznikne."
"Vím a proto chci abys šla do auta. A ještě něco. Tohle udělej tak aby měl co nejlepší výhled a věř mi že ti už ani nezavolá. "
"Promiň ale teď tě vůbec nechápu, nerozumím ti ----." Booth se k ní naklonil a začal ji líbat. Temperance to sice zaskočilo ale poslechla ho a objala tak aby na ni Tim co nejlépe viděl. Jejich rty byly spojeny dobrou půlminutu a Sullivan od nich neodtrhnul oči. Jen nepohnutě stál. Když oba skončili, Booth se usmál a poslal ji k autu.

Veselé Vánoce !!!!

24. prosince 2008 v 15:15 | Booth&Brennan |  Ostatní záležitosti
Ani jsme se nenadáli a máme tu Štědrý den!!! Který si doufám užijete i bez sněhu, Vánoční nálady, kapra, nebo ať trpíte jakoukoli úzkostí vězte, že na Vánoce na vše zlé rázem zapomenete.;)
Vychutnejte si dnešní den naplno! :) Přejeme Vám vše nej nej nej, bohatého Ježíka, skvělou náladu, super dárky pod stromečkem a popřípadě i nějakou tu pusu pod jmelím.;)
Mockrát Vám děkujeme, že na tento blog stále chodíte, jsme vážně rády. Také bychom chtěly poděkovat našim spřáteleným webům.;)
Jste všichni super!!! Veselé Vánoce přeje Míša s Luckou!:) A celý Bones-fan.blog ;) !!!!:))
Štastné a veselé Bones fandové!;)

B&B v posteli již v díle 4x12 ?

24. prosince 2008 v 15:02 | Booth&Brennan |  Novinky
Tak tohle je vážně pecka!;) na Bones.gothics.cz se objevila zpráva, že očekávaná B/B postelová scéna by se měla objevit už v díle 4x12 Double Trouble in Panhandle! Kde si B&B střihnout roli ve světě cirkusu a včetně vrhání nožů si zahrají i manžele. A aby nebudili příliš podezření, budou sdílet společný nejen pokoj (maringotku), ale i postel! Jak prozradila Kristin z webu E!online.
Ovšem je dobré si uvědomit, že Booth s Brenannovou do postele vlezou nazí spíše kvůli utvrzení lži (že jsou manželé), než pod tlakem nějaých sexuálních tužeb.
Ale na druhou stranu si myslím, že je to dobrá zpráva. Na B&B v posteli si nepočkáme dlouho- premiéra tohoto dílu bude již 15. ledna 2009, jsme si 80% jisti, že ta slibovaná scéna opravdu bude a do toho společný třecha nad hlavou a postel k tomu! No, to nebude jen jedna zajímavá scéna! :))

Bones Vánoční FF (jednorázovka) by Misha- Vánoce, co nám změnily život

24. prosince 2008 v 14:44 | Booth&Brennan |  FF by Misha
BONES VÁNOČNÍ FF- Vánoce, co nám změnily život

Bylo ráno 24.prosince. Temperance se probudila ve své posteli. Nebylo to dobrovolné probuzení. Sama se cítila ještě na takové dvě hodinky spánku, ale probudil ji zvonek u dveří. Zabalila se do županu a došla otevřít.

"Veselé Vánoce, Kůstko," usmál se Booth a vešel do jejího bytu s dvěma kávami a pytlíkem koblih.

"Co tady chceš?" promnula si oči a zívla.

"Dneska máme oba volno, Parkera mi odvezla Rebecca na hory, ty, pokud vím, jsi taky sama, a tak mě napadlo, že Vánoce strávíme spolu."

"A co chceš jako dělat?"

"Upečeme cukroví, ozdobíme stromek, půjdeme si zabruslit, projít se, večer si dáme dárky…"

"Neumím péct cukroví, stromeček nemám, brusle taky ne, jít do toho bahna venku se mi nechce a dárek ti klidně můžu dát zítra v práci."

"Tak Kůstko. Nebuď protivná!" podal jí kelímek a pytlík. "Kafe a koblihy pro tebe."

"Boothe, já…"

"Víš co, jdi si ještě lehnout, já zatím připravím těsto na cukroví."

"Boothe…"

"No tak, na co čekáš?"

"Hele, posaď se tady, já se jdu vysprchovat a pak ti pomůžu, ale zatím nic nedělej, jasný?"

"Dobře," usmál se a Tempy zmizela v koupelně.



"Tak, těsto hotoví, jde se pro stromeček, projít se a pak bruslit."

"Boothe…"

"Žádný Boothe, tohle je vážný…"

"Já jen chtěla říct, co kdybychom šli bruslit až večer?"

"Myslíš, jako být tam sami dva, na celé ledové ploše…"

"Ano."

"Tak fajn," usmál se a opláchl si ruce. "Tak teda dobrá, teď se jde pro stromeček ke mně do auta, objednáme si oběd…"

"Jak k tobě do auta?"

"Věděl jsem, že nebudeš mít stromek, tak jsem ho přivezl."

"Ty jsi!" vyhrkla. "Tak jdeme pro něj, na co čekáš?"

"Na tebe," pokrčil rameny.

"Padej! Padej nebo…"

"Nebo co?"

"Nebo pověsím jmelí, zavolám Julienový a vezmu si žvýkačku."

"Ne, to ne, dobře, už jdu!" zvedl ruce, jako by se vzdával a vydal se do auta pro stromeček.



Když se vrátil, tak Tempy seděla na gauči a pila teplý čaj.

"No, a mně čaj neuděláš!" položil stromek na zem a sundal si bundu.

"Máš ho na stole v kuchyni," pousmála se a posunula se ke kraji pohovky, aby se mohl posadit i Booth.

"Díky," usmál se, přinesl si čaj a sednul si.

"Nemáš zač," kývla.

"Až to dopijeme, tak objednáme oběd, ozdobíme stromek, pak se půjdeme projít a akorát bude čas, abychom šli bruslit."

"Už se těším," usmála se Tempy.

"A teď ten oběd, co si dáme?"

"Co třeba čínu?"

"Tu máme vždycky, co pizzu?" usmál se Booth a natáhl se po telefonu.

"Tak jo, pizzu," přikývla Tempy.



"Já už nemůžu," vydechla a rozvalila se na gauč.

"Já taky ne," dojedl Booth poslední díl pizzy a opřel se o opěradlo.

"Tohle než vyběhám," vzdychla Tempy.

"Neboj se," ušklíbl se, "vždycky se najde někdo, komu se budeš líbit i jako naprostá koule!"

"Ty jsi hnusnej!" vyhrkla a praštila ho polštářem.

"No, většina žen si spíš myslí, že jsem sexy."

"Ty jsi hnusnej na mě!"

"Aha tak to pak jo," rozesmál se a chytil polštář, kterým ho chtěla znovu praštit.

"A pak, že mě prý máš rád!"

"Mám!" začal ji lechtat v pase.

"Ne-nemáš a nech mě!" křičela.

"Mám!"

"Dobře, dobře, tak máš, ale už mě nech, prosím, prosím!" křičela a smála se.

"Tak jo," přestal ji lechtat. Oba se najednou zarazili. Pomalu se začali vydýchávat. Hleděli si navzájem do očí. Tahle chvíle neměla daleko k polibku, ale nic se nestalo. Jen si navzájem hleděli do očí.

"Měli bychom jít zdobit ten stromeček," zvednul se Booth.

"Jo, to měli," taky se zvedla, ale místo toho, aby šla zdobit stromeček, zamířila do koupelny. Pečlivě za sebou zavřela dveře a zamkla. Pak se po nich svezla na zem. Tohle nemohla rozdýchat. Ty jeho oči, ty jeho doteky, když ji lechtal, ten jeho úsměv, to jak se staral, aby dneska nebyla sama…Byla si jistá, že měl i jiné přátele, se kterými by trávil Vánoce. A on se rozhodl strávit je zrovna s ní. Tempy zavřela oči. Na tváři se jí objevil blažený úsměv. Nemohla to být pravda, ne nemohla se do něj zamilovat. Nemohla se přece zamilovat do svého partnera…ale zamilovala.

"Tak Kůstko!" křikl. "Musíme ozdobit ten stromeček."

"To zvládneš sám!" odvětila.

"No tak Kůstko, co se děje?"

Temperance cítila, že stojí za dveřmi a je totálně zmatený.

"Nic, vůbec nic se neděje!" křikla, ale po tvářích jí začaly téct slzy.

"Hele Kůstko, pokud mi nechceš říct, co se stalo, tak neříkej, ale jestli jsem ti něco udělal, tak…"

"Nic jsi mi neudělal!" vyhrkla.

"Tak o co jde?"

"O nic, nejde vůbec o nic, jen chci být chvíli sama."

"Hele, jestli ti lezu na nervy, tak můžu klidně jít…"

"Ne! Boothe, prosím, nechoď…teda, pokud nechceš jít sám."

"Nechci, chci tu být s tebou. Ale chci být s tebou v jedné místnosti, ne aby ses schovávala v koupelně."

"Dobře, vždyť už jdu," utřela si slzy a vyšla ven.

"No tak, už neplakej, už je dobře," objal ji.

"Boothe, nepůjdeme už bruslit?" pohlédla na něj.

"Tvé přání je mým rozkazem," usmál se tím úsměvem, který dostával Tempy do kolen.

"Tak jdeme ne?" vymanila se z jeho obětí.

"Jo, jdeme," usmál se, ale to se Temperance už obouvala.



"Ještě jedna otázka, Boothe, kde chceš vzít brusle pro mě?"

"Tady," vyndal z kufru auta sportovní tašku. "Ber to jako můj první dárek pro tebe."

"Díky," usmála se a zamířila na zimní stadion. Tam se posadila na lavičku, vzala si od něj brusle a obula se. Booth udělal to samé.

"Tak, račte na led," usmál se.

"Vždyť už jdu," přikývla a vjela na led. Booth jí byl v patách. Chytil ji za boky a přitáhl si ji blíž. "Hej! Nech si to. Nejdřív mě nech rozbruslit, víš, jak dlouho jsem na tom nestála!?"

"Dobře, dobře," pustil ji a Kůstka od něj odjela co nejdál. Najednou spustila hudba. Temperance se otočila na Bootha, který jen pokrčil rameny. Ona ale moc dobře věděla, že tu hudbu má na svědomí právě Seeley. Ten se ale jen usmál a rozjel se k ní. Beze slova ji chytil za ruce. Ta se mu vytrhla. "Že mě nechytíš!" vyhrkla a rozjela se.

"No tak, Kůstko, počkej chvíli," rozjel se za ní.

"Co se děje?" pohlédla na něj.

Booth k ní dojel a chytil ji znovu za ruce tentokrát pevněji. Když se ujistil, že mu neujede, tak její ruce pustil.

"Chci s tebou mluvit. Vážně a bez nějakých lidí okolo, bez šprtů, kteří by tuhle chvíli zkazili, bez lidí z FBI, bez jakýkoliv vrahů."

"O co jde?" zeptala se zmateně.

Booth jí místo odpovědi chytil za boky a přitáhnul si ji k sobě. "Opravdu to chceš vědět?"

"Víc, než bych asi měla chtít."

"Opravdu?"

"Tak už to sakra udělej!" vyhrkla.

"Jak víš, co chci říct nebo udělat?"

"Sakra, tak jestli nechceš, tak nechtěj!" vytrhla se mu a odjela pryč. Po tvářích jí tekly slzy, že přes ně neviděla. Asi vprostřed cesty spadla.

"Kůstko!" vyhrkl Booth a rozjel se k ní.

"Nech mě být!" vyhrkla, když jí chtěl pomoct vstát.

"Nenechám," pomohl jí na nohy. Otočil ji čelem k sobě. Teď už to nenatahoval, teď už rovnou jednal. Sklonil se k ní. Jeho rty se něžně opřely o ty její. Začal ji něžně líbat. Ona neváhala a polibky mu oplácela. Jejich polibky začínaly být vášnivější a vášnivější. Ani jeden to nechtěl přerušit. Booth si ji přitáhnul za boky blíž a ona ho objala kolem krku. Když se od sebe odtrhli, ani jeden nevěděl, co říct.

"Já…už dlouho k tobě cítím něco víc, musel jsem…no prostě jsem tě musel políbit."

"Máš dobrý načasování. Já si to uvědomila až dneska, jak jsem se zamknula v koupelně."

"Kdybych to tušil, tak bych tě políbil už odpoledne, jak jsem tě lechtal."

"To by nebylo tak krásný, jako tady," zašeptala.

"Co si to zopakovat?" znovu se k ní sklonil a jejich rty se setkaly v nádherném polibku.



"Jsem tak unavená," vešla Tempy do bytu.

"Ale no tak," zabouchnul Booth dveře a objal ji kolem pasu.

"Žádný no tak, těším se do postele, s tebou," zašeptala tajemně.

Booth pochopil. Přitáhl si ji ještě blíž a začal ji líbat. Pak ji vytáhl do vzduchu. Ona obtočila nohy kolem jeho pasu a položila mu ruce kolem krku.

"Nechtěli jsme si dát dárky?" zeptal se.

"To vydrží do rána!" odsekla mu a začala mu rozepínat košili. On ji donesl do ložnice, kde ji opatrně položil na postel.

"Opravdu to chceš?" zeptal se a na chvíli ji přestal líbat.

"Boothe, kdybych jen trochu váhala, tak to zastavím hned na začátku, nenechala bych to zajít takhle daleko."

"Tak dobře," začal ji znovu líbat a přetáhl jí tričko přes hlavu. Ona z něho potom stáhla kalhoty a on udělal to samé. Pak se konečně dostal k zapínání její podprsenky. Tempy se natáhla a přetáhla jim přes hlavu deku. Najednou se ozval zvonek.

"Nechoď tam!" zastavil ji Booth, když se chtěla zvednout a znovu ji začal líbat.

"Co když to je důležité? Musím tam."

"Ne, nechoď tam!" začal ji líbat na krk. "Zůstaň tady se mnou."

"Tak že jsi to ty," pousmála se a zvonění ignorovala…



"Je mi s tebou krásně, Kůstko," pohladil ji po rameni.

"Mě s tebou taky," pousmála se. Tempy ležela na jeho hrudi a poslouchala tlukot jeho srdce. Hladila ho po jedné z jeho jizev po kulce.

"Slib mi, že budeš opatrný, teď už o tebe nemůžu přijít. Kdybych měla zůstat bez tebe, tak…"

"Neříkej to!" umlčel jí polibkem.

"Budu tiše," zašeptala.

"Koukej," zašeptal Seeley a ukázal ven. K zemi se snášely sněhové vločky a k tomu svítil měsíc.

"Začalo sněžit, a to přesně o půlnoci," pousmála se.

"Vánoce takové, jaké mají být."

"Miluju tě, Seeley," zašeptala a naklonila se k němu.

"Já tě taky miluju," políbil ji. Najednou se znovu ozval zvonek.

"Jdu tam," zvedla se.

"Ne, nechoď!" chytil ji za ruku.

"Jdu, jestli chceš, tak můžeš jít se mnou," zašeptala a oblékla si župan. Booth udělal to samé. Pak se za ní rozběhl ke dveřím. Temperance otevřela dveře a zarazila se.

"Co ty tady děláš?" vyhrkla.

"Vrátil jsem se," usmál se dotyčný. Temperance na něj jen nevěřícně pohlédla a pak se otočila do bytu.

"Kdo to je?" zeptal se tiše Booth.

"Sully," vydechla Tempy.

Booth neváhal. "Co tady chceš, Sullivane?" vyprskl.

"Co dělá Booth u tebe v bytě na Vánoce?"

"Kdybys nezvonil, tak by spal…spal se mnou!" vyprskla.

"Jak…jak to myslíš? Vždyť my dva jsme se před mým odjezdem nerozešli, tak jak jsi mohla spát s Boothem?"

"Já to jako rozchod brala, no a prostě jsem se teď zamilovala do Seeleyho, a tak to už asi zůstane."

Najednou Booth zmizel v bytě. Tempy neváhala, zabouchla a vydala se za ním.

"Co se děje?" zeptala se, když ho doběhla.

"On tě pořád miluje, a nejspíš i ty jeho…"

"Ne!" skočila mu do řeči.

"Tak to spolu zase zkuste."

"Já ale miluju tebe…"

"Třeba vám to tentokrát vyjde."

"Boothe…"

"Tak ahoj," zapnul si košili.

"Boothe, stůj, nechoď, ne, prosím, nechoď," začala vzlykat. "Miluju tě, to jsi hluchý, že mě neslyšíš?"

"Temperance…"

"Co? Co mám udělat?"

"Zkus, aby tvá slova nebyla jen slova, ale i činy."

Tempy měla sto chutí mu jednu vrazit…a taky to udělala, než ale stačil něco říct, začala ho líbat a společně s ním spadla na postel.

"Nesmíš odejít, slyšíš? Teď miluju tebe a tak to bude snad už napořád, takže…"

"Mlč už!" sykl, chytil ji za stehno a převrátil ji tak, aby ležela nahoře. Pak se ale převrátil a byl nahoře on. Začal ji něžně líbat. Najednou se ale ozval zvonek.

"To snad ne," zaúpěla Tempy.

"Já mu rozbiju hubu!" vyhrkl Seeley a začal se zvedat.

"Možná, ale někdy jindy, teď máš za úkol něco jinýho," zašeptala a rozepnula mu košili. Zvonek sice zvonit nepřestával, ale oni ho ignorovali. Existovali jen pro toho druhého a na nic jiného teď nemysleli…



Temperance se probudila. S úlekem zjistila, že je v ložnici sama. Pomalu vylezla z postele. Otevřela dveře od ložnice. Byt byl prázdný. Tempy cítila, jak se jí do očí hrnou slzy. Pomalu přešla ke kuchyni. Na stole našla udělané dvě snídaně, dopis a růže. Otevřela dopis.

Mé nejdražší Kůstce,

Dobré ráno, zlatíčko. Když tohle čteš, určitě jsi už vzhůru a hledáš mě. Možná právě pláčeš a vyčítáš si to, co se stalo dnes v noci. Neboj se, neutekl jsem ti. Jen jedu pro tvůj dárek. Je hotový až dnes, a myslím, že z něj budeš nadšená. Zatím se ještě pěkně zachumlej do pelíšku a počkej na mě. Za chvíli zase budu u tebe, zatím pac a pusu, tvůj nejdražší Seeley.

"Boothe, Boothe, Boothe," pousmála se. Pak se šla zachumlat do pelíšku, jak jí poradil Booth. Divila se, ale usnula.



"Lásko, vstávej," zašeptal Booth a pohladil Tempy po tváři.

"Dokud nedostanu pusu, tak nevstanu," otočila se k němu.

"Ty jsi…," políbil ji něžně na rty. "A teď z postele. Mám pro tebe úžasný dárek."

"Už vstávám, víš, jak jsem se bála, že jsi utekl?"

"Promiň, ale já pro ten dárek musel jet!"

"Dobře," zašeptala a chytila ho kolem krku.

Seeley ji zvednul a chytil do náručí. Odnesl ji ke stolu a posadil si ji na klín.

"Tak dobrou chuť," usmál se a začal ji krmit.

"Dobrou chuť, ale Boothe, já už chci svůj dárek, tak co je to?"

"No, no, no, nejdřív snídaně."

"Boothe!" upřela na něj smutné psí oči.

"Ne!" řekl rozhodně.

"Tak ne," nasadila smutný pohled a dojedla snídani.

"No vidíš," pohladil ji po tváři, "a teď dárky."

"Tak co pro mě máš?"

"No tak," vzal ji do náručí a odnesl ji na gauč.

"Boothe, já umím chodit."

"Já vím," usmál se.

"Tak mě pusť na zem," pousmála se na něj.

"Tak dobře," pousmál se a položil ji na zem. Ještě si ji k sobě přitáhl a svlékl z ní župan.

"Ne!" odstrčila ho. Booth se jen pousmál a sledoval ji. Měla na sobě jeho košili, která jí sahala sotva pod zadek, takž byli vidět celé její dlouhé nohy. Booth ji jen mlčky sledoval.

"Tak Boothe!" křikla a posadila se ke stromku.

"Už jdu," přikývl a vydal se k ní.

"Tak nejdřív já," pousmála se a vyndala dvě krabice. "Dám ti je, ale polib mě."

"Ty jsi hrozná!" zašeptal, ale stejně ji políbil.

"Fajn," podala mu krabice. Booth otevřel tu první. Našel tam vodu po holení a přezku, která hrála a blikala.

"Ta je bombová!" vyhrkl Booth a zapnul ji.

"Jsem ráda, že se ti líbí," usmála se.

"Líbí, a teď ten druhý balíček," otevřel ho. Našel tam kravatu a ponožky. Barevné a proužkované. A k tomu ještě hodinky.

"Nějak mi docházely nápady," sklopila pohled.

"Nevadí, je to úžasné!" zvedl jí hlavu prstem a něžně ji políbil. "Pojď ke mně," přitáhnul si ji k sobě.

"A co máš ty pro mě?" zeptala se. Chtěla to vědět. Booth se natáhl a vytáhl z tašky jednu krabičku. Podal ji Tempy. Kůstka ji otevřela a ztuhla. "Boothe, to je…to je úžasný!" vydechla.

"Pojď, připnu ti to," zašeptal a vytáhl zlatý řetízek s přívěskem delfína.

"Děkuju," odhrnula si vlasy. Booth jí řetízek připnul. Pak vytáhnul náramek a zapnul ho Kůstce na pravém zápěstí. A nakonec vytáhnul prstýnek.

"Kvůli tomuhle jsem dneska odjel," ukázal jí prstýnek, na kterém bylo vyryto T&S v srdíčku.

"Seeley!" vrhla se mu kolem krku a políbila ho. Pak jí ho Seeley nasadil. "Tvůj dárek je naprosto úžasný!" vydechla a schoulila se mu do náručí. Najednou se ozval zvonek.

"Jestli je to Sully, tak ho zabiju!" vykřikl Seeley a zvedl se. Když otevřel, ztuhnul. Nebyl to Sully, byla to Angela.

"Co ty tu děláš?" zeptala se Angela.

"Jsem tady," ušklíbl se a pustil ji dál.

"Tempy," vešla Angela do bytu. Na chvíli se zarazila, když uviděla Temperance.

"Co potřebuješ?" zvedla se ze země.

"Přišla jsem ti popřát šťastné a veselé, ale myslím, že ty na to máš někoho jinýho."

"Angie!"

"Nejsem blbá. Chodíš tu po bytě v košili, podvědomě se tak Boothovi předvádíš. Máš nové šperky…máš nové šperky!" vyjekla Angela a běžela se na Tempyny šperky podívat. "Ty jsou úžasné! Od koho je máš?" prohlédla si řetízek, náramek a nakonec i prstýnek. Nad prstýnkem se zarazila. "T&S…Temperance a…a Seeley! Vy dva jste spolu!" vyhrkla Angela. "Vy…vy dva jste spolu!" vyjekla.

"Ano, Angie, jsme," přikývla Tempy.

"Jak dlouho?"

"Od včerejšího večera," odpověděl Booth a přešel k Temperance.

"A už máš prsten s T&S?"

"Ano," přikývla Tempy.

"Vy dva musíte mít hodně silné pouto," vzdychla Angie.

"Ano, to máme," usmál se Booth a políbil Tempy.

"Tohle byly Vánoce, co nám změnily život," usmála se Temperance a přitulila se k Boothovi.



Všechno dobře dopadlo, Seeley a Temperance byli už napořád šťastní…


Bones 1x09 Muž v protiatomovém krytu - SLEDUJ

24. prosince 2008 v 14:06 | Booth&Brennan |  Sběratelé kostí SLEDUJ


Hodnocení dílu: ****
Hlášky: 1x09

Vánoční videa

24. prosince 2008 v 14:01 | Booth&Brennan |  Videa
Mám tu pro vás pár Vánočních videí, abychom trošku naladili na strunu Vánoc.;)
(Ps: Mně ani nepříjde, že ty Vánoce jsou..:((( xD)









A na závěr B/B Vánoční polibek: ;)

Bones 1x08 Dívka v lednici- SLEDUJ

23. prosince 2008 v 18:13 | Booth&Brennan |  Sběratelé kostí SLEDUJ


Hodnocení dílu: ****

Bones present

23. prosince 2008 v 18:05 | Booth&Brennan |  Fotky

Bones tipy na Vánoce

22. prosince 2008 v 17:23 | Booth&Brennan |  Extra
* Nemáte ještě dopečeno všechno cukroví? Nevadí, právě toho můžete využít....Zapomeňte na tradiční hvězdičky, kolečka, čtverečky, srdíčka a ostatní tvary vykrajovátek.Udělejte si třeba kosti! ;)Bude to originální, vtipné a pro vás to bude mít i jiný význam, než jen jako Vánoční cukroví...;)




* Co takhle napsat Davidovi a Emily? A popřát jim hezké svátky?:) Odpovědi se asi nedočkáte..ale praštěné věci se přece na Vánoce dělají...a i kdyby, nikdy si přeci nemůžete být jistí, že si ho E&D nepřečtou....protože jestliže ano, určitě je to potěší. ;)








* Určitě se vám všem vybavuje scéna z dílu- 3x10 Santa v blátě, kdy Brennanová věšela jmelí ve své kanceláři.;)
Co se nás týče, když vidíme jmelí, okamžitě si vzpomenem na B/B. Takže až vy, budete u vás doma věsit jmelí, pozastavte se...a vychutnejte si tu harmonii Vánoc..Protože jmelí pro nás má více než dost významů.;)




* Dárků dostanete pod stromeček až až....Ovšem na dělání si radostí není nikdy dost. Navštivte nejbližší prodejnu, ve které je možné si nechat potisknout jakýmkoliv vzorem, nápisem či obrázkem všemožné předměty. ;)
A hned si můžete do své Bones sbírky připočítat hrneček s nějakou promo fotkou, tričko s Boothem a hodiny se Šprtama. ;)





* Znáte to....venku je sychravo, sněží, je zima, fouká studený vítr a vy se nudíte doma...Tak co podniknout?
Na tohle máme jednoduché řešení.;) Zalezte si někam, kde je vám nejlíp, s sebou si vezměte nějakou dobou knížku, (třeba od Kathy Reichs ;)) , a čtěte!
Pokud žádnou knížku od Kathy nemáte, můžete si alespoň vypůjčit nějakou o antropologii, nebo o kriminalistice...;)
Nepřipadá v úvahu? Čtěte řádky níže.









* Vánoce rozvíjejí naši nápaditost a tvůrčí smysl...Tak proč toho nevyužít?:) Napište nějakou Vánoční FF, básničku, vytvořte banner, wall....cokoliv!!! ;)
Ps: Až něco vytvoříte, můžete nám to poslat na email a my uděláme nějaké vyhlášení, soutěž, nebo tak... )



* Chystáte se ještě na poslední nákupy? Nebo jen přemýšlíte, čím byste si udělali radost? Tak tu máme pár nápadů.;)


- a) Co byste řekli třeba tričku, s Bones tématikou? Můžete si na něj dát cokoliv...jakýkoliv obrázek vás napadne.;) Postup je jednoduchý: Budete potřebovat: tričko dle vašeho výběru, papír na pečení a nažehlovací folii.(Kterou seženete třeba v papírnictví.)


1) Na nažehlovací folii vytisknete z počítače vybraný obrázek.
2) Pomocí pečícího papíru a žehličky nažehlíte obrázek na tričko. Pečící papír bude sloužit k tomu, aby se nic nepřipálilo.
3) Výslední výtvor si můžete ozdobit něčím třpytivým, knoflíky, kamínky, nebo čímkoli jiným.;)





b) Připadá vám 1. postup moc těžký, nebo nějakým způsoben vám nepřístupný? Nezoufejte.;)


Pomocí barev na textil i můžete na vašem oblíbeném tričku (nebo jakémkoliv jiném oblečení) vytvořit tvůrčí nápis.;)


Nabízejí se tu hlášky z Bones, různá jména, názvy epizod, záleží jen na vás.;)
(Tipy nanápisy: Girls Just Wanna Have Fun, Hot Blooded, Donť called me Bones! , I donť know, what that means! , That's hot!, No bones, no Bones!)







* Máte chuť se podívat na nějaký Vánoční film, nebo seriál? Jenže jste už všechno viděli a pohádky v Tv vás nudí? ;)Opět se tu něco najde...


Můžete si pustit nějaký Bones Vánoční díl.;) (1x09- Který budeme na blogu zveřejňovat na Štědrý den, nebo 3x10 Santa v blátě- kdy jsme mohli spatřit 1. B/B polibek)





* A nakonec tu máme úplně nejjednodušší řešení, jak zabít nudu na Vánoce...;)
Utvořte podobný článek, nebo alespoň blahopřání k Vánocům na svou webovku.;) Určitě to udělá radost všem...A pokud žádnou webovou stránku nevlastníte, pochvala nám a tomuto článku od vás do komentářů udělá také velikánskou radost. Díky!;):)

PS : Kopírovat se zdrojem

Foto týdne 15.-21. Prosince 2008

22. prosince 2008 v 15:15 | Booth&Brennan |  Foto týdne
Omlouvám se za horší kvalitu, ale v lepší jsem tuhle fotku nesehnala...:(